verbperfective#4,373 by frequency
разочарова́ть
[rəzət͡ɕɪrɐˈvatʲ]razocharovat'
to disappoint, to underwhelm, to disillusion, to disenchant
- я
- разочару́ю
- ты
- разочару́ешь
- они
- разочару́ют
- past
- разочарова́л
Meanings
- 1
to disappoint, to underwhelm, to disillusion, to disenchant
Conjugation (future)
| я | разочару́ю |
|---|---|
| ты | разочару́ешь |
| он/она́ | разочару́ет |
| мы | разочару́ем |
| вы | разочару́ете |
| они́ | разочару́ют |
| past | разочарова́л · разочарова́ла · разочарова́ло · разочарова́ли |